Vypusťte Krakena!
Mnoho lidí věří, že Kraken opravdu obývá hlubiny. Koneckonců se objevil v řadách filmů, literárních dílech a počítačových hrách. Hned na začátek musím všechny milovníky epického díla Souboj Titánů ujistit, že Kraken nemá nic společné s řeckou mytologii. Monstrum vzniklo pravděpodobně ve fantazii skandinávských námořníků při pozorování obřích chobotnic. Lord Alfred Tennyson v roce 1830 přidal obrovské chobotnici biblický nádech a díky své fantazii ji povýšil na Leviathana. Spojitost s obludou svaté knihy byla také zmíněná autorem Jacobem Wallenbergem v 18. století. Od té doby vystupuje Kraken jako gigantické, agresivní monstrum devastující vše kolem.
Lord Alfred Tennyson / Kraken
Pod třeskem vod tam v horních hlubinách,
Níž, ještě níž, v propasti bezedné,
V předvěkých, tvrdých, nerušených snách
Spal kraken; prchlo světlo dne
Zpod jeho boků: nad ním hustý vír
Tisíc let starých, obřích hub a řas.
Z dáli se line siný světla třas
A z krásných jeskyní a skrytých škvír
Nespočet polypů své paže k světlu vine
V zelené hloubi stínu zas a zase.
Tam ležet bude dál, ač věčnost plyne,
Polykat obří červy ve svých snách,
Až ohně konce vzplanou v hlubinách;
Pak andělům i lidem vidět dá se,
S řevem se vynoří a na hladině zhyne.
(překlad básně z časopisu Interkom, rok 2008)
Nejčastěji se ve starých legendách objevuje vzhled krakena jako krabovitý živočich s obrovskými drápy. Postupem času se v literatuře objevoval popis přirovnávající k obrovské chobotnici. Na hladině jeho obrovské tělo připomínalo ostrov velikosti přes dva kilometry (!!!). Gigantické rozměry pasují Krakena na největší mytologické stvoření všech dob. Síla a velikost umožňovala ovinout chapadla kolem celé lodi, rozdrtit ji a vtáhnout do hlubin. Nebezpečí navíc hrozilo při jeho ponoření kdy se vytvořil obrovský vír stahující všechno kolem. Krakenovo působení se vyskytovalo v oblastech Norska a Islandu, kde dodnes tvrdí, že zemětřesení má za následek právě jeho pohyb v hlubinách. Ačkoli mýtus poukazuje na jeho velikost a nadměrné rozměry, najdou se i zprávy o pozitivních vlastnostech. Navzdory známému riziku rybáři sledovali příznaky jeho vynoření a při lovu tvrdili, že lovili na Krakenovi.
Zdroje mýtu a legend se datují k začátku 12. století. Severští námořníci hlásili výskyt stvoření nadměrné velikosti o kterém říkali, že je vážným nebezpečím pro všechny lodě na moři. Pojmenování Kraken se v severské mytologii vůbec nepoužívalo. Místo něj se používali názvy hafgufa a lyngbakr. V norské vědecké práci Konungs skuggsja jsou popsané jenom dva exmpláře a to z jednoduchého důvodu. Nedostatek potravy. V díle jsou popsané jejich stravovací návyky. Ze žaludku vyvrhne potravu do svého okolí na kterou se vrhne obrovské množství ryb, které pak vtáhne zpátky do svých obrovských čelistí.
Život na moři nesl obrovské riziko pro námořníky a rybáře. Mnoho jich zmizelo beze stopy. Není divu, že mořské příšery jako kraken se objevily jako možné vysvětlení těchto ztrát. Navzdory všem děsivým vlastnostem a činům se bájná postava jménem Kraken zapsala do srdcí mnoha fanoušků legendárních příběhů jako nejoblíbenější legendární bytost. Takže? Vypusťte Krakena!