Huldra - nebezpečná krása
Ve skandinávském folklóru je huldra velmi nepolapitelným a svůdným stvořením lesa. Význam slova znamená skrytá nebo tajemná paní. Je zmíněná v islandských příbězích a ságách Ynglinga nebo Sturlunga. Úžasně krásna, někdy nahá žena s dlouhými vlasy, i když zezadu pokrytá kůrou starého stromu se zvířecím ocasem. Dále na severu Švédska ji lze vidět v doprovodu krávy nebo lišky.
Někdy byla označovaná za Huldru dívka z vesnice oplývající výjimečnou krásou. Objevuje se nahá v nejzákladnější formě, nebo se maskuje mezi lidmi jako obyvatel vesnice. Pokud člověk dokáže zahlédnout její ocas nebo záda, kouzlo je přerušeno a dotyčný je zbaven jejího vlivu. Svým krásným vzhledem a svůdným kouzlem lákají mladé muže a ženy do svých jeskyní nebo podzemních domů, kde jsou drženi jako milenci, otroci, nebo něco horšího - v závislosti na příběhu. Jednou za čas své zajatce propustí s prokletím neustálého pokušení vrátit se. Jiné příběhy popisují sňatek s lidmi po kterém ztrácí ocas a stávají se člověkem. Magické schopnosti si však zachovávají.
Oko za oko, zub za zub?
Hlavním prvkem její přítomnosti je náhlý výskyt deště a mlhy. Při setkání se povahově může jevit podvodná a zlá, ale dobře reaguje na chování člověka. Milé a laskavé chovaní ocení a může svými kouzly odstranit různé problémy. Zlé zacházení si však nenechá líbit a je pomstychtivá a nenávistná. Jako většina bytostí na světě. Nicméně je také známo, že s vysokým věkem se stává víc ošklivá, ale její povaha se naopak obrací k lepšímu. Stává se z ní jemná a dobrosrdečná bytost, pečující o svého manžela. Huldra má vodní protějšek nazývaný "havsfrun", "sjörå" nebo "Havsrå" (mořská žena), velmi podobná Odysseově Siréně, nebo mořské panně.
Bergsrå, jak se říká horské huldře, přitahuje muže do nekonečných jeskynních systémů ze kterých není návratu. Stejně jako lesní, může být i horská huldra mužská nebo ženská. S příbuznými bydlí vysoko v horách společně s trolly, jak se v běžném bájesloví pro lidi vypráví.
Jednoho dne šel kluk jménem Tiveden rybařit. Našel si krásné místo, kde by ho neměl nikdo rušit. Tu se zjevila krásná paní. Byla tak ohromující, že nemohl popadnout dech. Pod sukní jí však vyčníval ocas, a tak si uvědomil, kdo to je. Věděl, že je zakázáno mluvit s paní lesa a pokud, mělo by to být nejvíc zdvořilým způsobem. Hluboce se uklonil a řekl svým nejmilejším hlasem: "Vidím, že Vám něco kouká zpod sukně má paní." Huldra mu laskavě poděkovala, skryla ocas pod sukni a řekla mu, aby lovil na druhé straně jezera. Ten den, měl chlapec velké štěstí a úlovek z rybaření byl víc než bohatý. To všechno, za svojí zdvořilost.
Bezcitná mstitelka
Nicméně, ne všechny příběhy jsou laskavé. V některých tradicích přitáhne huldra muže do lesa a požaduje pohlavní styk. Kdo ji uspokojí, toho odmění různými dary. Kdo ji neuspokojí, toho čeká smrt. Někdy krade kojence a nahrazuje je vlastními ošklivými huldebarny. Když okouzlí obyčejného farmáře a vdá se za něj, nesmí se jí dotknout kněz, jinak o svůj magický půvab přijde. To samé platí, když vstoupí do kostela a manžel již nebude pod vlivem milostného kouzla.
Partnerství člověka a huldry může být jak šťastné, tak nešťastné. Pokud je zrazena, může člověka těžko potrestat. V jednom případě, pomstila svoji hrdost když se chtěla vdát za mladého pašeráka, který musel přísahat, že o ní nikomu neřekne. Chlapec se místo toho neustále chvástal, všude o ní vykládal a když se s ní znovu setkal, omotala svůj ocas kolem jeho hlavy. Navždy ohluchl a ztratil důvtip.
Legendy o huldrách se na Islandu vyskytují v hojném počtu i v moderní době. Pracovníci, kteří budují nové silnice, občas cestu odkloní když má být postavena v blízkostí balvanů o kterých je známo, že jsou domovem huldufolků.