Faun a Satyr

V nejranějším pojmenování jsou satyrové přirovnávání dnešnímu fantasy světu trpaslíků a víl. První zmínka přichází v Hesiodových dílech a jsou spojení s bohem vína, plodnosti a prvotními aspekty přírody. Podrobný popis satyrů poukazuje na štětinové chlupy, lidské rysy, špičaté uši, malé rohy a koňský ocas. Společně s Dionýsem jsou téměř vždy zobrazování s nějakým druhem pocty. Nejčastěji pití a tanec. Obvykle sebou mají nějaký druh hudebního nástroje, ať už jsou to trubky, flétny, činely nebo dokonce dudy.

Charakteristika satyrů

• láska k vínu
• mnoho znalostí
• ošklivý a nemotorný
• nemá domov
• čepice z břečťanu, nosí zvířecí kůži a kožešinu

Faun, nebo chcete-li Pan, má většinou kozí hlavu, chlupy, ocas a nohy. Rohy jsou mnohem větší než u satyrů. Jsou propojeni s božským Panem, patronem pastýřů a jeho stád. Často se faunovi říkalo Pan, protože původní faunové nebyli jen stoupenci Pana, ale byli také jeho synové. Mezi fauny mytologie patrří Eugeneios, Philamnos a dokonce i Kelaineus. V některých případech byly fauni považovány za specifickou podmnožinu satyrů, která byla definovaná jejich kozími atributy. Pan, nejslavnější faun, je také léčitel. Často poskytne cestovatelům sny o tom, jak léčit nemoc. Je také ochráncem lesů, divokých hor, lovu a pastýřů s jejich stády.

Charakteristika faunů

• obyvatel lesa
• výjimečně má místo kopyt nohy člověka
• klidný a veselý
  
• hraje na flétnu a tančí
• nosí vlčí kůži a chrání dobytek

Oba dva sloužili svým bohům taky jako válečníci a v bitvě byli zlomyslní. Měli rády společnost krásných žen a mnoho příběhů vypráví o hrdinech, kteří hájí čest dívky před bytostmi napůl zvířecími. Shrnutí je takové, že oba tito tvorové měli rádi jemné pohlaví, ať už v podobě krásných lidských žen nebo jemných nymf, které svými nožkami brouzdaly lesem víl a své rty smáčely v lesních tůňkách za doprovodu obyvatel kouzelného lesa. Vábení flétny je hladilo po těle, jako okvětní plátky květin, které poletovaly ve víru hřejivého vánku. Možná si teď spolu Faun i Satyr udělali rej, jako v dřívějších dobách. Popíjejí, hrají, smějí se a ženy jim padají k nohám. Poslouchejte pozorně, možná se k vám dostanou tóny flétny a obejme vás Duch lesa.